Čechy v době přemyslovských králů

Přemysl Otakar I. nahradil Břetislavův stařešinský nástupnický řád řádem prvorozeneckým – králem se měl stát nejstarší králův syn. Přemysl Otakar I. stejně jako jeho syn a nástupce Václav I. zakládal nová města.

Jeho dcera Anežka založila klášter a nemocnici v Praze Na Františku.

Po smrti Boleslava II. Pobožného došlo k oslabení moci českého státu. Pokleslou knížecí moc se podařilo obnovit knížeti Oldřichovi (za ženu si vzal chudou pradlenu) a jeho synovi Břetislavovi. Břetislav zavedl stařešinský řád a proslul svým tažením do Polska v roce 1039 – chtěl se zmocnit ostatků sv. Vojtěcha uložených v Hnězdně.

V 11. století soupeřili mezi sebou o moc císař a papež (boj o investituru). Do dění zasáhl i český kníže Vratislav II., který podporoval císaře. Za to ho císař odměnil v roce 1085 královským titulem, ale jen pro jeho osobu, ne pro jeho dědice.

Královskou korunu získal pro svou osobu i Vratislavův vnuk Vladislav II., který ji obdržel v roce 1158 od císaře Fridricha Barbarossy za pomoc při tažení do Itálie.

Dědičně získal královskou korunu až Přemysl Otakar I. za pomoc císaři v boji s papežem, potvrdil mu ji císař Fridrich II. Sicilský v roce 1212 v dokumentu zvaném Zlatá bula sicilská.

Zlatá bula sicilská zaručovala:

- dědičný královský titul

- těsné spojení Čech a Moravy v jeden stát

- upraven vztah k německé říši

- český král se stal 1. z kurfiřtů (volili císaře, bylo jich 7 – arcibiskup mohučský, trevírský a kolínský, český král, markrabě braniborský, falckrabě rýnský, vévoda saský).

- znakem českého království se stal český stříbrný lev v červeném poli

 

Přemysl Otakar I. nahradil Břetislavův stařešinský nástupnický řád řádem prvorozeneckým – králem se měl stát nejstarší králův syn. Přemysl Otakar I. stejně jako jeho syn a nástupce Václav I. zakládal nová města.

Jeho dcera Anežka založila klášter a nemocnici v Praze Na Františku.

Dopň do tabulky údaje o prvních třech českých přemyslovských králích:

Kdo?	Za co?		Kdy?	Od koho?	Pro sebe? Dědičně?

 

Synem Václava I. byl Přemysl Otakar II., kterému se přezdívalo král železný a zlatý. Rozšířil území českého státu o Rakousy, Korutany, Štýrsko a Chebsko, jeho stát sahal až k Jaderskému moři. Přemysl Otakar II. se stal nejmocnějším panovníkem ve střední Evropě, počítal s tím, že bude zvolen i říšským císaře. Jeho velké moci se ale kurfiřti báli, a proto dali přednost Rudolfu Habsburskému. Přemysl se dostal s Rudolfem do sporu, který vyvrcholil v roce 1278 bitvou na Moravském poli (u Vídně), kde Přemysl padl.

Přemyslův syn Václav II. měl v té době sedm let, takže za něj vládl jeho příbuzný Ota Braniborský a choval se tak, jako by mu Čechy patřily, Václava věznil na Bezdězu a pak ho dal odvést z Čech (viz. opera Braniboři v Čechách od Bedřicha Smetany). Po 5 letech si zástupci české šlechty vymohli Václavův návrat. U Kutné Hory se v době Václava II. objevilo naleziště stříbrné rudy. V roce 1300 začal razit stříbrné mince – pražské groše, vydal nový horní zákoník. Václavovi II. se podařilo získat 3 královské koruny: českou, polskou a uherskou (uherskou pro svého syna).

Jeho syn Václav III. se však záhy musel vzdát uherské koruny a také Poláci proti němu povstali. Vydal se na tažení do Polska, cestou byl však v roce 1306 zavražděn v Olomouci. Jeho osobou vymírají Přemyslovci.