Druhá světová válka

24. 1. 2009 22:59

Charakter války

-         celosvětová – válčilo se v Evropě, Asii, Africe

-         nejstrašnější válka v historii – velké oběti na životech

-         totální válka – bylo jí vše podřízeno (průmysl i zemědělství vyráběly prvotně pro válku)

-         využití vědeckotechnického pokroku – tanky, letadla, bojové plyny, ponorky, kulomety,…

Příčiny války

-         politika appeasementu

-         agresivní chování Německa, Itálie a Japonska a jejich rozbíjení versailleského mírového systému

 

Dělení války

1)      1. 9. 1939 – červen 1941 - od napadení Polska po napadení SSSR

2)      červen 1941 – leden 1943 – od napadení SSSR po bitvu u Stalingradu

3)      rok 1943 – přelom ve válce

4)      1944 – počátek roku 1945 – otevření 2. fronty, osvobozování území

5)      1945 – závěrečná fáze

 

Jednotlivé etapy války

1. etapa -  od napadení Polska do napadení SSSR

1. září 1939 zahájilo Německo bez vyhlášení války útok na Polsko. Francie a Anglie tentokrát před nacistickým útočníkem neustoupily a vyhlásily mu válku, tak začala 2. světová válka.

Německý generální štáb počítal s tzv. bleskovou válkou. Němci prolomili polské hranice a rychle postupovali do vnitrozemí a podařilo se jim dobýt Varšavu.

Na Polsko zahájila od východu útok také sovětská armáda. Hitler a Stalin se dohodli na rozdělení Polska – Hitler měl dostat západní část a Stalin východní.

Po napadení Polska obrátil Stalin svou pozornost na pobaltské republiky (Estonsko, Lotyšsko a Litvu) a připojil je stejně jako Besarábii a severní Bukovinu k SSSR. Pak se odhodlal k severní válce s Finskem, které kladlo silný odpor. Stalin Finsku sebral pouze území v oblasti Karelské šíje.

Francie a Anglie se zprvu do války příliš vojensky nezapojovaly. Francouzská armáda zaujala vyčkávací pozice u západních hranic s Německem (na tzv. Maginotově linii), kde setrvala téměř až do dubna 1940.

Mezitím německá armáda přesunovala svá vojska na západ. V dubnu 1940 zaútočila na Skandinávii a okupovala Dánsko, Norsko. V květnu 1940 vtrhla do Holandska, Belgie a Lucemburska, odkud pak zaútočila obchvatem přes Ardeny na Francii. Francii oslabila ještě i Itálie, která na ni zaútočila od jihu. Francouzský ministerský předseda Pétain (hrdina z 1. světové války, měl už 84 let) byl nucen přijmout kapitulaci. Francie byla pak rozdělena na 2 části: 1) severní část s Paříží okupovali Němci, 2) na jihu vznikl totalitní stát v čele s Pétainem, který podléhal Německu. S kapitulací Francie se nesmířila část francouzských vojáků a politiků v čele s generálem Charlesem de Gaullem, který odešel do exilu a snažil se organizovat výbor za osvobození Francie (tzv. Svobodní Francouzi).

Po porážce Francie hodlal Hitler zničit i Anglii. V roce 1940 vystřídal britského premiéra Chamberlaina neústupný Winston Churchil. Hitlerovo letectvo (Luftwaffe) zahájilo v srpnu 1940 útoky na britské strategické cíle (na továrny, letiště). Anglii přispěchali na pomoc letci z USA, Československa, Polska. Britské královské letectvo dosáhlo ve vzduchu nad Němci vítězství.

Taktiku bleskové války se pokusila německá vojska uplatnit i na Balkáně. Podařilo se jí obsadit Jugoslávii, v Chorvatsku byl vyhlášen fašistický stát, v Srbsku Němci zavedli okupační správu. Pak bylo nuceno kapitulovat i Řecko.

22. 6. 1941 zaútočilo Německo proti SSSR, svému dřívějšímu spojenci. Hitler chtěl zlikvidovat svého ideového protivníka (komunismus a fašismus byly naprosto odlišné směry) a stát se nejmocnějším mužem světa.

           

2. etapa – od napadení SSSR po stalingradskou bitvu

Kromě Německa vyhlásily válku SSSR i jeho spojenci: Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Rumunsko, Finsko. Společně útočili na SSSR 3 směry:

-         na severu přes Pobaltí na Leningrad (dnes Petrohrad)

-         na Moskvu

-         na Ukrajinu a na Kavkaz

Ruská vojska nebyla na cizí útok připravena, a tak se Němcům podařilo obklíčit Leningrad, obsadit Ukrajinu, Bělorusko a dostat se až k Moskvě. Díky větší výrobě zbraní a materiální a technické angloamerické pomoci získala postupně Rudá armáda převahu.

V září 1942 začala bitva o Stalingrad, která trvala 68 dní. Město skončilo sice v troskách, ale sovětská armáda zvítězila.

V roce 1942 došlo ke změně poměrů i v Tichomoří, kde Japonsko začalo ohrožovat USA, zaútočilo na její námořní základnu na ostrově Midway. Američané to Japoncům oplatili při útoku na ostrov Guadalcanal.

 

3. etapa – přelomový rok 1943

V létě1943 potvrdila další vítězství bitva u Kursku, kde byla německá vojska poražena. SSSR začal postupně osvobozovat obsazené území.

V červenci 1943 se spojenecká vojska dostala do Itálie, byla svržena diktatura Benita Mussoliniho, Itálie se přidala k nepřátelům Německa.

V roce 1943 začala probíhat diplomatická jednání mezi spojenci o způsobu vedení války a budoucím vývoji. Vytvořila se tzv. velká aliance, kterou tvořily USA, SSSR a Anglie. Přidaly se k nim i další státy a zavázaly se neuzavřít s Němci separátní mír. Tyto spojenecké státy vytvořily Spojené národy. Čelní představitelé USA (Roosevelt), Anglie (Churchil) a SSSR (Stalin) tvořili Velkou trojku, která se v roce 1944 sešla v Íránu v Teheránu a dohodla se na otevření druhé fronty, jež měla uspíšit porážku Německa.

 

4. etapa – otevření 2. fronty, osvobozování území

6. 6. 1944 nastal den D, spojenci zahájili operaci Overlord, vylodění v Normandii na severu Francie. Celou akci řídil americký generál Eisenhower.

Současně se americké jednotky vylodily i na jihu Francie, postupně došlo k osvobozování Francie.

            Němcům pomalu docházel dech, v prosinci 1944 se pokusili o zvrat poměrů a zahájili ofenzivu v pohoří Ardeny. Spojencům se je ale podařilo zlikvidovat.

 

5. etapa – závěr války

Po vítězství v Ardenách pak v březnu 1945 překročili spojenci Rýn, na Labi se pak setkali s postupující Rudou armádou.

Sovětská vojska provedla ofenzivu na Balkáně, v severním směru postupovala od Pobaltí, přes Bělorusko a Ukrajinu na polské území.

            V únoru 1945 se opět sešla Velká trojka, tentokrát na Jaltě na Krymu. Stalin, Roosevelt a Churchil se dohodli na bezpodmínečné kapitulaci Německa a Japonska. Jednali také o poválečném uspořádání Německa a o potrestání válečných zločinců.

Spolupráce mezi spojenci měla pokračovat i po válce, k zachování míru a k dodržování bezpečnosti měla přispět Organizace spojených národů (OSN), která vznikla v dubnu 1945, mezi 51 zakládajícími zeměmi bylo i Československo.

Počátkem roku 1945 bylo Německo ze všech stran obklíčeno, spojenecká vojska směřovala postupně do vnitrozemí na Berlín, který byl dobýván až do května 1945. Německo bylo nakonec donuceno 7. května kapitulovat. Hitler se konce války nedožil, spáchal v dubnu sebevraždu i se svou ženou Evou Braunovou.

USA se pak soustředily na porážku Japonska, obsadily Filipíny a vylodily se na ostrovech Okinawa a Iwodžima a začaly přímý útok na Japonsko. Konečný úder pak přineslo svržení jaderné bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Japonsko pak 2. září 1945 kapitulovalo.

 

Důsledky války

-         velké lidské oběti – 58 milionů mrtvých

-         hospodářských chaos

-         nejsilnějšími vítěznými státy byly USA a SSSR

-         zápas demokracie proti komunismu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zobrazeno 3131×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio