Ideologie komunismu a fašismu

V době hospodářské krize se zrodila dvě nová hnutí – komunismus a fašismus, která nabízela východiska ze špatné hospodářské situace. Obě hnutí se později proti sobě postavila jako nepřátelé.

Komunismus a fašismus jsou hnutí totalitní = jsou to režimy, které nad občany zavádí naprostou a úplnou kontrolu. Zavádí ideologie, které hodlají změnit společnost podle vlastního přesvědčení. Prosazují ji skrze demagogii.

 

Komunismus – levicový extremismus

            Komunismus má své počátky v Rusku, kde byl u moci V. I. Lenin. Ideje tohoto hnutí se dostaly z Ruska do Maďarska a Německa, kde vypukla povstání. Lenin doufal, že dojde k celosvětové proletářské revoluci, jeho touhy se ale nenaplnily, povstání byla poražena.

            Lenin se tedy aspoň snažil šířit revoluční myšlenky skrze své zahraniční stoupence, kteří měli usilovat o získání většiny v evropských socialisticky zaměřených stranách. Od těchto stran se později oddělily levicové frakce a vznikly z nich komunistické strany.

Tak tomu bylo i v ČSR, když se od sociálně demokratické strany v roce 1921 odtrhla část politiků, již vytvořili samostatnou komunistickou stranu.

            Nově vzniklé komunistické strany byly řízeny přímo z Moskvy Komunistickou internacionálou (Kominternou).

            Jako východisko z krize nabízel komunismus sociální reformy, zrušení soukromého majetku. Majetek měl být kolektivní = všechno mělo být všech a nikdo neměl trpět nedostatkem.

 

Fašismus – pravicový extremismus

            Fašismus se vyznačoval vypjatým nacionalismem. Dle tohoto hnutí je hlavním viníkem hospodářské krize demokratický parlamentní systém. Jako východisko nabízel fašismus vládu silné ruky, v čele státu měl být silný vůdce, ve společnosti měl platit velký řád a disciplína.