Počátky polského a uherského státu

Polský stát

Mezi západní Slovany patří kromě Čechů a Slováků také polské kmeny, které si dokázaly udržet samostatnost. Na území polského státu vznikla v 10. století 2 knížectví: Polanů a Vislanů. Knížectví Polanů se stalo základem polského státu a knížata Piastovců prvním panovnickým rodem.

Prvním polským knížetem byl Měšek I. Piastovec. Uzavřel spojenectví s Čechami, které potvrdil sňatkem s Doubravou, dcerou českého Boleslava I.

Jeho nástupcem byl syn Boleslav Chrabrý, který bojoval s českým státem. Využil jeho oslabení a kolem roku 1000 obsadil Prahu, na krátký čas se stal dokonce českým panovníkem.

Cíle Boleslava Chrabrého:

-         snaha získat královskou korunu

-         snaha založit arcibiskupství v Hnězdně

 

Uherský stát

V 9. století území dnešního Maďarska spadalo do sféry Velké Moravy. Na počátku 10. století tam vpadly maďarské kmeny pod vedením Arpáda. V roce 955 bylo jejich další pronikání zastaveno na řece Lechu německým vojskem (pomáhal jim i český knížete Boleslava I.).

Maďarské kmeny byly sjednoceny koncem 10. století Gejzou Arpádovcem = dynastie Arpádovců. Jeho synovi Štěpánovi se podařilo dosáhnout královské koruny.

 

Srovnej polský a uherský stát:

 

	Polsko		Uherský stát
Kmeny
Vzniká (kdy)
Zakladatel
Dynastie
Panovníci