Hospodářství po 1. světové válce

24. 1. 2009 22:49

Světové hospodářství

1. světová válka zasáhla do hospodářského života celé Evropy. Všude byl velký nedostatek základních potravin. Nejvíce byly zasaženy proražené státy, které navíc musely platit vysoké reparace (viz Německo). Ve společnosti se projevovala nespokojenost, která otevírala cestu pro radikální změny v podobě komunismu a fašismu.

            Ve 20. letech došlo k postupné obnově hospodářského života. V západní Evropě a zámoří probíhala všeobecná technická a technologická revoluce. Ve velké míře byla zaváděna elektřina, elektrospotřebiče se stávaly běžnou součástí v průmyslových podnicích i domácnostech. Docházelo k hromadnému zavádění telefonů, pravidelně začal vysílat i rozhlas. Postupně se začal zavádět i zvukový film, běžnou se stávala i gramofonová technika. K převratné revoluci došlo také v dopravě. Automobily se staly technickým symbolem 20. století, rozvíjela se i letecká doprava.

            Změny se promítly také do životního stylu. Lidé se opět začali bavit v divadlech, poslouchali jazz, věnovali se sportu. Proměnila se i móda. Ženy začaly nosit krátké sukně, ostříhaly si dlouhé copy, typický byl účes mikádo. Pánové dávali přednost sportovně vyhlížejícímu oblečení.

            Prosperitu provázel také celkový vzestup vzdělanosti, vědy, umění, kultury.

Tento rozkvět hospodářství byl zastaven v 29. 10. 1929, kdy došlo na burze v New Yorku ke krachu (hluboký pokles hodnoty akcií a cenných papírů), který zásadním způsobem poznamenal celkovou světovou situaci. Příčinou krize byla nadměrná výroba zboží. Výrobu financovaly úvěry bank, vyrábělo se na dluh. V důsledku krize došlo k poklesu průmyslové výroby. Výrobní krize šla ruku v ruce s krizí měnovou, došlo k devalvaci národních měn. Velkých rozměrů dosáhla i nezaměstnanost. V této době rostly sociální nepokoje, probíhaly stávky a demonstrace. Prohlubovala se i krize morální.

Jako východisko z krize nabízeli fašisté a nacisté vládu silné ruky, komunisté chtěli situace využít pro svůj prospěch  a dosáhnout sociální revoluce. Obliba těchto režimů rostla.

Ve všech zemích se ekonomové a politici pokoušeli najít východiska z této krize. Jednou z možností bylo posílit státní zásahy do vývoje hospodářství. Druhá možnost prosazovala ponechat trh volně, bez jakýchkoliv zásahů.

V USA nalezl východisko z krize prezident Franklin D. Roosevelt v programu New Deal = Nový úděl, díky němu vyhrál 1932 prezidentské volby. Navrhoval státní zásahy do ekonomiky za účelem zastavení krize a obnovení ekonomiky. Šlo o státní dozor nad bankami, devalvaci dolaru, pomoc americkým farmářům. Do roku 1937 se v USA povedlo krizi zastavit.

Ve Francii se hospodářská krize spojila s politickou, ve volbách uspěl levicově orientovaný blok nazvaný lidová fronta, v jehož  čele stál socialista León Blum. Zaměřil se převážně na sociální oblast – uzákoněn byl 40 hod. pracovní týden, delší placená dovolená, lepší soc. podmínky pro důchodce. Hospodářské prosperity Blum nedosáhl, musel být nahrazen Édouardem Daladierem, který dovršil hospodářský a politický rozvrat Francie.

 

Situace v Československu

Do roku 1918 pracoval průmysl českých zemí převážně pro vnitřní trh monarchie, jejím rozbitím se řada odbytišť zboží změnila na zahraniční trhy. ČSR muselo řešit nové problémy s nalezením nových odbytišť. Hledaly se nové trhy a nové možnosti dovozu surovin. Výroba musela čelit zahraniční konkurenci. Nebylo snadné prosadit ve světě novou značku Made in Czechoslovakia. České zboží mohlo obstát v zahraničí zejména díky kvalitě spjaté s dovedností zlatých českých rukou. Díky tomu se podařilo docílit, aby vývoz převažoval nad dovozem.

Významné místo měl ve skladbě průmyslu zejména průmysl lehký (textilní, oděvní, bižuterie, sklářský), dobré postavení mělo i strojírenství. Po roce 1918 docházelo k modernizaci v průmyslu, k zavádění strojů (např. Baťa, Škoda, Nákup moderních zařízení si mohly dovolit jen schopné a prosperující podniky, které se často sdružovaly do koncernů a kartelů a ovládaly určitý okruh výroby – např. výrobu cukru. Drobní podnikatelé v konkurenci nemohli obstát.

Důležitým počinem pro osamostatnění československého hospodářství bylo provedení měnové reformy ministrem financí Aloisem Rašínem v roce 1919. Cílem bylo vytvořit novou měnu a zastavit inflaci.

Dobrou pozici mělo také československé zemědělství. Produktivní bylo zejména v Čechách a na Moravě. Významné změny na vesnici přinesla pozemková reforma v roce 1919, která rozdělila 30% šlechtické půdy mezi nové zemědělce. Tento zábor zemědělské půdy probíhal za náhradu.

            20. léta byla léty prosperity a modernizace, mohutně se rozvíjela doprava, byla zaváděna elektrifikace.

            ČSR bylo zasaženo velkou hospodářskou krizí mezi lety 1929 – 1933. V jejím důsledku se zvýšila nezaměstnanost.

 

 

Zobrazeno 3127×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio