Zrod fašismu v Itálii

Fašistické hnutí se zrodilo v Itálii. Iniciátorem a vůdcem se stal socialistický novinář Benito Mussolini. K jeho přívržencům patřili radikálně nacionalističtí důstojníci, kteří byli zklamaní z výsledků 1. světové války. Bylo jim líto, že Itálie nezískala po válce žádné nové území. Seskupovali se v ozbrojených skupinách nazvaných bojové svazy (italsky fasci di combattimento – odtud je odvozen název fašismus).

Tyto svazy rychle rostly, později vzniká samostatná fašistická strana, která vystupovala proti socialismu. Požadovala pozemkovou reformu, lepší sociální zabezpečení, zábor církevní půdy. Fašistické hnutí se silně nacionalistické, strana požadovala, aby byla k Itálii díky výbojné zahraniční politice připojena Dalmácie, Albánie a Itálie získala nadvládu nad Středomořím.

Harmonický rozvoj této velké Itálie měl zajistit vůdcovský princip. Stát reprezentuje vůdce – jako syn národa. V Itálii se dostalo Mussolinimu oslavného pojmenování Duce.

V roce 1922 byl vyhlášen pochod fašistických milicí na Řím. Fašističtí ozbrojenci, zvaní jako černé košile, se vydali demonstrovat do Říma, kde se jim podařilo vystrašit vládu. Fašisté ukázali svou sílu, bez boje se zmocnili státní moci. Král Viktor Emanuel III. jmenoval Mussoliniho ministerským předsedou.

Mussilini postupně v Itálii zavedl režim fašistické diktatury.

 

Čím se tento režim vyznačoval?

 

            1925 byl schválen zákon, podle kterého mohl schvalovat zákony jen nový orgán nazvaný Velká fašistická rada. Předsedal jí samozřejmě Mussolini.

 

Po vítězství fašismu v Itálii se toto hnutí rozšířilo i do dalších evropských zemí, ohlas našlo i v Latinské Americe:

- Španělsko – vůdce Primo de Rivery

- Portugalsko – Antonio Salazar

- Polsko – Józef Pilsudský

- Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Argentina, Dominikánská republika