Doba jagellonská

Doba jagellonská

Po smrti Jiřího z Poděbrad nastoupil na český trůn Vladislav Jagellonský. Patnáctiletý Vladislav však nebyl jediným králem. Ještě za života Jiřího se českým králem prohlásil i Matyáš Korvín. Vladislav se dokázal s Korvínem dohodnout na rozdělení moci:

- Vladislav měl vládnout v Čechách

- Korvín měl spravovat Moravu, Slezsko

- až jeden zemře, druhý pak měl zdědit jeho území

Vláda Vladislava byla pokojná, nedovedl prosazovat královská práva, panovníkova moc slábla. Souhlasil téměř se vším, a tak dostal přezdívku „ král dobře“. Začínala se stále více prosazovat šlechta.

 

Katolík Vladislav byl smířlivý i ke kališníkům. Za jeho vlády však mezi oběma náboženskými stranami došlo ke krvavým nepokojům. Vladislav se v roce 1485 zasloužil o kutnohorský mír mezi oběma tábory – měl zaručit náboženskou snášenlivost.

Když pak zemřel Matyáš Korvín, stal se Vladislav i uherským králem. Přestěhoval se do Budína.

Za Vladislava rozkvétala v Čechách kultura. Zahájil přestavbu Pražského hradu, kde vznikl krásný Vladislavský sál. Významným architektem v této době byl Benedikt Rejt, který kromě Vladislavského sálu dokončil i chrám sv. Barbory v Kutné hoře. Autorem Prašné brány v Praze byl Matěj Rejsek. V této době vznikaly také nejstarší mapy Čech a první tištěné knihy = prvotisky.

Po smrti Vladislava nastoupil na trůn jeho syn Ludvík Jagellonský.

Ludvík Jagellonský

Za jeho panování došlo k soupeření šlechty a měst o moc. Spor byl ukončen v roce 1517 Svatováclavskou smlouvou:

- města mohla opět hlasovat na zemském sněmu

- šlechta získala právo na svých panstvích hospodářsky podnikat (budovat rybníky, vařit pivo)

Ludvík musel bojovat proti nebezpečným Turkům, kteří začali pronikat z východu. Zahynul v roce 1526 v boji proti nim v bitvě u Moháče.

Český stát se opět octl bez panovníka.