Kolonizace a vznik měst

Středověká kolonizace a vznik měst

Kolonizace a vesnice

V raném středověku žila většina obyvatel na vesnici a zabývala se zemědělstvím. Lidé se starali o půdu, o zemědělská zvířata, sami si stavěli příbytky.

Postupně lidí stále přibývalo a sídliště už jim nestačila. Bylo nutné zakládat nové osady, toto rozšiřování osídlených území se nazývá kolonizace.

Zakládat nové vsi přicházeli kolonisté z přelidněných oblastí i ze sousedních zemí s rodinami.

Nové vsi vznikaly vykácením (vymýcením) lesa – název Mýto, vypalováním (žďáření) lesa – Žďár. Kolonisté získávali výhodu ve formě odkladu placení daní po určitou dobu (lhůtu) – název Lhota.

Podoba středověké vesnice.doc

 

Nově zakládané vesnice měly pravidelný půdorys. Jednotlivá hospodářství byla tvořena vedle obytných stavení ještě hospodářskými budovami. Ve vsi vznikaly i další stavby: krčma, mlýn, kovárna.

V mnohých sídlištích byla ještě i tvrz, kde sídlila nižší šlechta. Nechyběl ani kostel. V čele vesnice stál rychtář, který spravoval ves z pověření jejího vlastníka.

Středověký dům se skládal ze 3 prostor:

1) síň – většina domácích prací

2) jizba – vytápění, vaření, spaní, stravování

3) komora – uskladňování věcí

V zemědělství se nově uplatňoval tzv. trojpolní systém, kdy pole byla rozdělena na 3 části:

1) ozim – obilí se vyselo na podzim

2) jař – obilí se vysévalo na jaře

3) úhor – část pole zůstávala ladem – neobdělaná, aby si půda odpočinula

 

Vznik měst

Města vznikala od 12. století:

1) na místě starších řemeslnických osad či tržišť

2) v podhradí

3) na zeleném drnu – kde nebylo žádné osídlení

Právo zakládat města měl panovník, který tímto úkolem pověřoval lokátora. Nová města vznikala podle plánů, měla pravidelný půdorys. Uprostřed bylo tržiště, z něj pravidelně vedly ulice.

Město bylo obehnáno hradbami, dovnitř se vcházelo bránami. Ve středu města stála radnice a kostel. Nejvýznamnějším městem byla Praha, Litoměřice, Písek, Brno, Uničiv, Bruntál.

Důležitou podmínkou existence města byl zisk městského práva – obyvatelé města se stávali svobodnými. Město mělo své jméno a symboly svých svobod – pečeť, znak, truhlu, radnici jako středisko samosprávy, klíče od bran,…

Panovník uděloval městům různá práva:

- právo pravidelných trhů

- právo várečné – vaření piva

- právo hrdelní – město mohlo soudit a popravovat

- mílové – míly (= 11 km) od města se nesměl usadit cizí řemeslník

Typy měst:

- královská – založená králem (Čáslav, Praha, Brno)

- poddanská – založená šlechtou nebo církví (Český Krumlov)

- věnná – patřila královně, která je dostala věnem (Hradec Králové, Mělník)

- horní – těžilo se tam (Stříbro, Jihlava, Kutná Hora)