Křesťanství ve středověku

Role křesťanství ve středověku

V tomto okruhu nás čekají dvě menší podtémata:

1) Zápas církevní a světské moci o nadvládu ve společnosti

2) Křížové výpravy

 

 

Zápas světské a církevní moci o nadvládu = boj o investituru

Byl to spor mezi papežem a císařem SŘŘ o to, kdo bude jmenovat biskupy. V roce 1073 byl zvolen papežem Řehoř VII. Vydal listinu, kde se domáhal i světské moci. Chtěl, aby papež mohl dosazovat i panovníky. Proti němu vystoupil císař SŘŘ Jindřich IV. a sesadil ho z papežského stolce. Papež ho za tento čin exkomunikoval = vyloučil ho ze společenství církve. Knížata ve ŠŘŘ tak byla zbavena věrnosti vůči Jindřichovi a vzbouřila se proti němu.

Jindřich byl nucen se ponížit. Pěšky, bez bot, oděn jako poutník musel v roce 1O77 vykonat pokořující pouť do severoitalského hradu Canossa, kde byl zrovna papež přítomen. A tam se musel papeži omluvit.

Spory s papežem byly vyřešeny za Jindřichova syna Jindřicha V., když byl ve Wormsu na Rýně uzavřen konkordát, podle něhož měli být biskupové voleni sborem kardinálů. Král pak měl nového biskupa pouze potvrdit.

Od papeže měl biskup dostat berlu a prsten jako znak duchovní moci. Od krále měl obdržet žezlo jako symbol světské moci.

 

 

Křížové výpravy = kruciáty

Na východní pobřeží Středozemního moře leží Palestina, kde na přelomu letopočtu působil Ježíš Kristus. V 7. století se toto území stalo součástí říše Arabů, kteří dovolovali křesťanům navštěvovat poutní místo Jeruzalém – je tam Boží hrob.

V 11. stol. se do Palestiny dostali z východu Turci, do jejich rukou padl i Jeruzalém. Papež proto vyhlásil v roce 1095 křížovou výpravu do Svaté země. Její účastníci se nazývali křižáci, měli totiž na oděvu symbol kříže. Jejich cílem bylo osvobodit svatá místa z rukou nevěřících Turků (ti byli muslimové).

Celkem se uskutečnilo 8 výprav:

1. výprava (1096 - 1099)

- 1099 se křižákům podařilo dobýt Jeruzalém, na dobytém území vznikly křižácké státy – Edessa, Antiochea

 

2. výprava (1147 – 1149)

- Účast českého knížete Vladislava II.

- Snaha rozšířit křižácké území, ale křižáci byli tvrdě poraženi v bitvě u Hattína v roce 1187.

3. výprava (1189 – 1192)

- účast anglického krále Richarda Lvího srdce, německého císaře Fridricha Barbarossy.

4. výprava (1202 – 1204)

- 1204 byl dobyt Cařihrad Benátčany, na dobytém území vzniká Latinské císařství.

5. výprava (1216 – 1221)

- cílem bylo vyrvat z rukou muslimů Egypt.

6. ( 1228 – 1229)

- podařilo se získat Nazaret, Betlém

7. a 8. výprava – neúspěšná

V roce 1291 padla do rukou Turků poslední křižácká pevnost Akkon.

 

1212 dětská křížová výprava – pouze nevinné děti bez hříchů mohou osvobodit svatá místa. Děti však do Palestiny nedošly, byly prodány cestou do otroctví.

 

Důsledky křížových výprav:

- vzrůst moci církve

- rytířská kultura – ideál ženy, erby, rytířská poezie, stavba hradů

- vznik rytířských řádů – templáři, řád německých rytířů, johanité.