Slované a Sámova říše

Slované

Slované žili ve své pravlasti, která se nacházela mezi Vislou, Dněprem a Karpatami. V 6. a 7. století se začali stěhovat 3 směry – na východ, jih, a západ. Hledali úrodnou půdu, prchali před kmenem Avarů. Avaři sídlili na území dnešního Maďarska.

V čele slovanských kmenů byli náčelníci, kteří postupně bohatli a stávali se z nich vládci a knížata.

 

Zemědělství a bydlení u Slovanů

- Slované byli rolníci, užívali jednoduché zemědělské nástroje – rádlo.

- Novou půdu získávali pálením porostu, šlo o metodu žďáření.

- Pěstovali obilí a luštěniny.

- Chovali dobytek, drůbež. Chodili na lov i rybolov.

- Využívali včelí med.

 

Řemesla a obchod

- Hrnčíři, hutníci, kováři.

- Řadu věcí si vyráběli lidé doma – nádobí, oděv, nábytek.

- Ženy pečovaly o domácnost, staraly se o děti a o přípravu pokrmů.

- Muži chodili na lov.

- Kontakty s kupci – Slované kupovali sůl a drahé předměty, prodávali med, kožešiny a otroky.

 

Náboženství

- Slované věřili ve více bohů, náboženství spjato s přírodními silami.

- Svantovít – bůh slunce

- Perun – bůh blesku

- Morana – bohyně zimy. Dodnes se na vesnicích připomíná lidový zvyk vynášení zimy, Morany.

 

Příchod Slovanů do české kotliny

Do české kotliny přišli Slované v 6. století. Toto území bylo chráněno pásem pohraničních hor (Jeseníky, Krkonoše, Šumava), které tvořily přirozenou hranici.

Před Slovany zde žily germánské kmeny, většina z nich odešla na západ. O Slovanech nemáme žádné písemné prameny. Informace o nich nám prozrazují archeologické výzkumy.

Většina Čech byla při příchodu Slovanů pokryta hustým lesem a pralesem. Řidší porosty se nacházely pouze v povodí řek. Proto také vodní stezky představovaly nejlepší možnost pohybu v krajině. Později vznikaly mezi jednotlivými slovanskými sídlišti zemské stezky, kterých využívali obchodníci.

 

Slovanská hradiště

Opevněná sídla Slovanů se nazývala hradiště. Byla budována na chráněných místech, na návrších. Hradiště byla velká, kolem nich byly mohutné valy, zpevněné dřevěnými rošty a větvemi, na ně pak byla navršena hlína. Hradiště byla např. ve Starém Potenci, Budči, Libici nad Cidlinou. Hradiště plnila tyto funkce:

a) obrana

b) střediska správy, řemesel a obchodu.

 

Sámova říše (623 – 659)

Kmen Avarů, který sídlil na území dnešního Maďarska, začal ohrožovat slovanské obyvatelstvo na jižní Moravě. V roce 623 povstali Slované proti Avarům. Právě v té době dorazil do Čech francký kupec Sámo se svou družinou, přidal se ke Slovanům a pomohl jim zvítězit nad Avary. Slované byli vděční a zvolili si Sáma za svého panovníka.

O tomto období našich dějin se dozvídáme z díla franckého kronikáře Fredegara.

Na západě se Slované dostali do sporu s franckou říší, která si je chtěla podrobit. Francký král Dagobert žádal vysoké odškodné za to, že Slované oloupili francké kupce. Slované platit odmítli, a tak došlo k boji. Rozhodná bitva se strhla v roce 631 u Wogastisburgu. Slované zvítězili.

Sámova říše ještě nebyla státem, Sámo pouze dočasně sjednotil Slovany, aby čelili útoku Avarů a následně Franků. Šlo o kmenový svaz, jenž zahrnoval území části Čech, Moravy a západního Slovenska.