Svatá říše římská a reformace

Svatá říše římská a reformace

SŘŘ byla svazkem několika samostatných království, vévodství, knížectví. Rozkládala se na území Německa, Čech a Moravy, Rakouska, na částech Švýcarska, severní Itálie, Nizozemí, Polska a východní Francie. Hlavou SŘŘ byl císař, který pocházel z rodu Habsburků. Většina císařů byla slabá. O posílení císařské moci usiloval Maxmilián I. Mocenského vzestupu Habsburků dosáhl obratnou sňatkovou politikou – heslo: „Války přenechej jiným, ty, šťastné Rakousko, se zasnubuj!“ Maxmiliánovi vnuci se stali králi v Rakousku, Uhrách a ve Španělsku.

Reformace

Martin Luther si brzy našel řadu stoupenců, kteří se začali nazývat protestanti. Nové učení zaujalo i poddané, kteří pod vedením Tomáše Müntzera povstali v roce 1524 = německá selská válka. Povstání bylo po 2 letech potlačeno.

Augsburský mír

V roce 1555 byl císař Karel V. donucen vyhlásit na sněmu v Augsburku náboženský mír, podle kterého bylo protestantství zrovnoprávněno s katolictvím. Vybrat si mohla šlechta, poddaní museli vyznávat takové náboženství jako jejich vrchnost. Heslo: „Čí vláda, toho náboženství.“

Luteránství se rozšířilo v Německu, v severním Nizozemí, Dánsku, Švédsku, Norsku, Polsku.

Francie byla kalvinistická, Anglie měla svou anglikánskou církev.