Dojem poctivé nepoctivosti!

Tolik zloby a zla, s nímž jsem se setkala za dva roky působení na základní škole mezi dětmi, jsem nepoznala za celý svůj dosavadní život.

Vždy jsem si myslela, že cílem lidského žití je konat dobro a snaha pomoci druhému, udělat někomu radost. K tomu jsme byli od mládí vychovávaní. Toto však už asi neplatí! Velké procento mládeže se snaží o to, aby poničilo, co jí nepatří, aby uškodilo spolužákovi, aby "vytočilo" učitele, aby se vysmálo starému a nemohoucímu člověku,...

Kde je touha po lepší budoucnosti? Kde je poctivost? Proč jsou děti hrdé na to, že něco získají podvodem? Proč lžou do očí a ani se nezačervenají?