Doba Václava IV. a počátky husitství

Václava IV. nechal jeho otec Karel IV. korunovat českým králem už ve dvou letech. V patnácti letech se stal římským císařem. Ačkoliv se ho jeho otec snažil dobře připravit na vladařskou kariéru, Václav neměl k panování vlohy. Raději než královské povinnosti měl dobré víno.

Po Karlově smrti vypukl spor mezi českým králem a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Vše vyvrcholilo mučením a popravou vysokého arcibiskupova úředníka Jana z Pomuku – byl mu vyřezán jazyk, jeho tělo bylo vhozeno do Vltavy, později byl svatořečen jako Jan Nepomucký.

Václav se dostal do sporů i s vysokou šlechtou, která ho dokonce nechala zajmout. Protože Václav se neodhodlal ani k cestě do Říma a říšské korunovaci, byl sesazen z císařského trůnu.

Za jeho vlády se rozšířilo hnutí na nápravu církve = snaha o reformu:

-         přiblížení církve prostému člověku

-         požadavek chudé církve

Reformu podpořil i král Václav svým Dekretem kutnohorským 1409. Ten zaručoval Čechům a reformistům 3 hlasy na Karlově univerzitě proti jednomu hlasu cizinců (předtím to bylo naopak).

  Mistr Jan Hus byl nejvýznamnější osobností českého reformního hnutí.

 

Otázky (odpověz dle učebnice):

-         Kdo byli Husovi předchůdci?

-         Kdo byli jeho spolupracovníci?

-         Proti čemu protestoval?

-         Jak byl potrestán?

-         Co přinesl koncil v Kostnici?

 

Proti Husově smrti protestovali čeští šlechtici.

Husovi přívrženci se začali dle jeho jména nazývat husité. Vůdcem pražských husitů byl Jan Želivský, který měl vliv na Novém Městě pražském. V roce 1419 přitáhl Želivský s husity na Novoměstskou radnici, když nebyly splněny jejich požadavky, vyházeli husité radní z okna = 1. pražská defenestrace, která zahájila husitskou revoluci. Když se Václav IV. doslechl o defenestraci, dostal srdeční infarkt a zemřel.