Východní a jižní Slované

Východní Slované a Kyjevská Rus

Východní Slované žili na rozlehlém území do Karpat až k Volze. Slované se před nájezdy kočovníků spojovali do kmenových svazů. V jejich čele stála knížata, která žila v opevněných hradištích. Obyvatelé hradišť postupně bohatli. Nejvýznamnějšími hradišti byl Kyjev a Novgorod.

V 9. století se k východním Slovanům dostali Vikingové, jeden z nich, Rurik, se stal vládcem v Novgorodu. Rurik založil nejstarší ruskou dynastii – Rurikovci. Jeho syn Oleg dobyl Kyjev a učinil z toto města své sídlo. Nejstarší stát východních Slovanů se nazýval Kyjevská Rus.

Nejvýznamnějším panovníkem Kyjevské Rusi byl velkokníže Vladimír, který vládl v 10. století. Sjednotil všechny východní Slovany, přijal křesťanství z byzantské říše, vzal si za ženu byzantskou princeznu. Rozkvět pokračoval i za jeho syna Jaroslava Moudrého. Za jeho vlády došlo v Kyjevě k velkému stavebnímu a kulturnímu rozkvětu.

Posledním mocným kyjevským vládcem byl Vladimír Monomech, byl vzdělaný. Po jeho smrti došlo mezi Rurikovci k rozbrojům o moc, které vyvrcholily rozpadem Kyjevské Rusi na řadu knížectví.

O nejstarší ruské historii se dovídáme z kroniky mnicha Nestora.

Státy jižních Slovanů

Bulharská říše

Slovanské kmeny, které se stěhovaly jižním směrem na Balkánský poloostrov, narazily na silného nepřítele v podobě byzantské říše. Musely se naučit s ní bojovat a také v míru vedle ní žít. Na konci 7. století dorazili na Balkán kočovní Bulhaři, které vedl chán Asparuch. Se Slovanskými kmeny se spojil, uzavřel mír s byzantským císařem, který mu poskytl část území, které se začalo nazývat bulharská říše. Ta se stala brzy slovanskou, Asparuch se začal nazývat knížetem. Říše přijala v 9. století křesťanství z Byzance. Když byli z Velké Moravy vyhnáni Metodějovi žáci, našli útočiště právě v bulharské říši.

Vzniklo zde nové písmo cyrilice, z něhož se vyvinula dnešní azbuka. Nejvýznamnějším panovníkem byl car Simeon I., který bojoval o území s byzantskou říší. Po jeho smrti se bulharský stát dostal pod byzantskou nadvládu.

Další slovanské státy

Na Balkánský poloostrov pronikaly další slovanské kmeny – Chorvaté, Srbové, Slovinci. V 9. století vzniklo chorvatské knížectví, které se ve 12. století spojilo s územím Slovinců v království. Roku 1102 se Chorvatsko stalo součástí uherského státu a setrvalo v tomto svazku až do roku 1918. Srbům, kteří byli dlouho pod nadvládou byzantské říše, se podařilo vytvořit samostatný stát až v polovině 12. století, kdy vliv Byzance aaslábl. Záhy se ale objevil nový nepřítel v podobě Turků.